V pátek odpoledne jsme se s velkými krosnami na zádech setkaly na autobusovém nádraží, zkontrolovaly, jestli jsme všechny a jestli někdo něco důležitého nezapomněl, pak se světlušky rozloučily s rodiči a odjely jsme busem do Velkého Meziříčí. Vymotaly jsme se z města a pokračovaly dál údolím řeky Balinky, kterým jsme se dostaly do Uhřínova, vylezly kousek za něj a v lesíku jsme si našly místo na přenocování. Postavily jsme stany, dokud bylo ještě trochu světlo, navečeřely jsme se a zachumlaly se do spacáků, protože byla v noci opravdu velká zima. Další den jsme se hlavně tím chladem vzbudily brzy ráno, všude kolem byla dokonce jinovatka! Dvě vedoucí skočily do Uhřínova pro pečivo a pro vodu, ze které jsme následně uvařily čaj, abychom se alespoň trochu zahřály. Pak jsme vyrazily na cestu. Jelikož jsme kousek odsud jezdily na tábor, tak jsme krajinu a vesnice, kterými jsme procházely, poznávaly a vzpomínaly na táborové zážitky. Konkrétně to byly Horní Heřmanice, Horní Radslavice, vrch Hradiště, Kouty, Horní Smrčné, Dolní Smrčné a pak před Panskou Lhotou jsme si opět postavily stany a uvařily večeři, výborné těstoviny s červenou omáčkou. Pozorovaly jsme západ slunce a pak zalehly do stanů. Znovu byla v noci docela kosa, ale už jsme na ni byly připravené, tak jsme to tentokrát zvládly lépe. Ráno jsme si udělaly ovesnou kaši a posilněny se vydaly na poslední etapu naší cesty. Prošly jsme Panskou Lhotou a po cestě došly až do Brtnice. Tam jsme během čekání na autobus koupily všem nanuka a pak už jen dojely zpátky do Jihlavy, kde si možná trochu unavené světlušky vyzvedly rodiče. Holky byly moc šikovné, celou cestu jsem zvládly bez větších komplikací a to jsme ušly dohromady za tři dny asi čtyřicet kilometrů! Hlavně jsem si to všechny moc užily a odnesly si spoutu silných zážitků.
