Některé vlakem, jiné autem jsme přijely do Dolní Cerekve, odkud začínala naše cesta po žluté značce na Čeřínek. Odvážily se jí čtyři statečné sestry. Původní plán byl jasný, projít se oblíbenou cestou lesem, obdivovat krásy přírody. Čekalo nás veliké zklamání. Bohužel ani tento koutek Vysočiny neušel zhoubnému řádění kůrovce. Některá vykácená místa už milosrdně přikryla zeleň různých náletových rostlin, ale pak následoval dlouhý úsek podobný měsíční krajině – cesta se zcela ztrácela pod neodklizenými suchými větvemi, místy přecházela do hlubokých vyježděných kolejí plných vody nebo bláta. Byl to boj, ale nakonec jsme šťastně dosáhly cíle – turistické chaty na Čeřínku. Zaslouženě jsme si pochutnaly na dobrém obědě a podívaly se také na sjezdovku, odkud je pěkný rozhled do krajiny. Plánovaly jsme ještě cestu pěšky do Kostelce na vlak, ale při představě zdolávání dalších „lesních“ úseků jsme nadšeně přivítaly Láďu s autem a jeho nabídku, že nás k vlaku doveze.
