Ve středu 21. 11. 2018 jsme si prohlédli výstavu ilustrací Z. Buriana věnovanou stému výročí vzniku
Ćeskoslovenské republiky. Při této příležitosti nás sestra Lída Hronová – knihovnice čerstvá
důchodkyně – provedla krásnou budovou knihovny, která byla postavena v r. 1727 jako jezuitské
gymnázium.
Seznámila nás s rozmístěním knih po budově, službami pro návštěvníky a historickými zajímavostmi.
Obdivovali jsme fresky v „malovaném“ sále v prvním poschodí. Jsou starší než barokní budova
knihovny. V roce 1935 je nechala z domu na náměstí přestěhovat firma Baťa, aby zabránila jejich
zničení. Nejlépe se zachovaly obrazy evangelistů sv. Lukáše a Marka. U okna je znázorněn sen
starozákonního Jákoba – žebřík sahající od země k nebi, po němž vystupují a sestupují andělé.
Hospodin je znázorněn jako mladý Král – silák, jen zlehka přidržující mohutný žebřík. U druhého okna
nám panoš, oblečený podle renesanční módy, potvrdí, že fresky byly opravdu v období renesance
namalovány.
V druhém poschodí se nabízí možnost práce na internetu, zapůjčení společenskovědní literatury,
starších čísel časopisů. Oldskauti jako ostatní návštěvníci také mohou využívat studovny, plné
kvalitních naučných encyklopedií, slovníků a dalších knih, nebo si přečíst denní tisk a nejnovější čísla
periodik, což někteří z nás opravdu využívají.
Dětské oddělení na nás působilo velice příjemně, paní knihovnice nám ukázala některé hračky, patřící
do „Lékotéky“. I my prarodiče bychom zde hračky, deskové hry a samozřejmě krásné knihy mohli
půjčovat pro vnoučata.
Závěr návštěvy patřil hudebnímu oddělení a zvukové knihovně. Paní knihovnice z hudebního oddělení
nám vysvětlila podmínky půjčování zvukových nosičů s hudbou a mluveným slovem, které jsou mezi
čtenáři velmi oblíbené. Ve zvukové knihovně jsme si vyzkoušeli brýle, simulující různé oční vady.
Závěrem je třeba říci, že jihlavská knihovna je opravdu krásná a ke svým návštěvníkům přívětivá.
